Hana Šantrůčková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof.Ing. Hana Šantrůčková, CSc
Narození1955 (68–69 let)
Praha
PracovištěPřírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Šantrůčková (* 1955 Praha)[1] je profesorka ekologie, půdní bioložka a od roku 2019[2] děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.[3] Je také zastupitelkou obce Malenice.[4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Obálka časopisu Climate Science Special Report: Fourth National Climate Assessment s příspěvkem H. Šantrůčkové

Prací o pěstování hlívy ústřičné[5] dokončila studium na Vysoké škole zemědělské v Praze,[3] vědeckou výchovu vystudovala v Mikrobiologickém ústavu tamtéž.[6] V letech 1989–1994 pracovala v Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Po téměř tříletém pobytu v Austrálii získala práci na Biologické fakultě JU, kde vedla Katedru ekologie, založila studijní obor Biologie ekosystémů a 13 let byla vedoucí Katedry biologie ekosystémů.[2]

Zaměřuje se na půdní biologii, transfromaci živin v půdě a využití stabilních izotopů v ekologii se specializací na využitelnost organického uhlíku půdními mikroorganismy, na mikrobiální transformace uhlíku, dusíku a fosforu v půdě, využití přirozeného výskytu stabilních izotopů pro studium mikrobiálních procesů v půdě a na ekologickou stechiometrii. Na Australské národní universitě v Canbeře se věnovala výzkumu transformace organického uhlíku v půdě pomocí metod přirozeného výskytu stabilních izotopů.[2]

V roce 2019 byla zvolena děkankou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde usiluje o posílení váhy praktických projektových cvičení a diskuzních seminářů nad přednáškami.[1]

Díky výzkumné práci se podílela i na projektech v zahraničí, například za severním polárním kruhem na Sibiři nebo v tropických mokřadech středoamerického Belize. Ráda vzpomíná na dvouapůlletý pobyt v Austrálii, kde oceňovala nejen přírodní krásy, ale také přátelskost obyvatel.[5]

Jak potvrdila v rozhovoru pro univerzitní časopis, za své názory ohledně řešení kůrovcové kalamity byla na Šumavě „oceněna“ cedulkou o pseudovědcích. Za tvrzeními podporujícími zapojení přirozené obnovy lesa však stojí a fotografii tohoto ocenění uchovává.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Hana Šantrůčková se narodila v Praze, kde však z politických důvodů nemohla usilovat o pokračování ve studiu na doktorandském stupni. Začala proto pracovat v ústavu tehdejší AVČR, který se stěhoval do Českých Budějovic, a s manželem Jiřím Šantrůčkem,[5] vědcem zabývajícím se fyziologií a ekofyziologií rostlin,[7] se přesunuli do jižních Čech, kde bydlí dosud. Mají dvě dcery,[5] z nichž Iva Mozgová je také vědecký pracovník a v Biologickém centru AV ČR je vedoucí laboratoře zaměřené na epigenetiku rostlin.[8]

I mimo pracovní prostředí Hana Šantrůčková upozorňuje na společenské problémy související s ekologií. Vyjadřuje se k důvodům potíží Česka se suchem, za něž považuje naši neschopnost zadržet maximální množství vody přímo v místě spadu srážek, ke stoupajícímu úbytku podzemní vody kvůli napouštění soukromých bazénů anebo k zabírání nejúrodnější půdy v okolí měst, která je následně často přeměněna tak, že z krajiny voda rychle odteče pryč.[9]V roce 2008 se stala předsedkyní nově založeného občanského sdružení Česká společnost pro ekologii.[10]

Ve volbách v roce 2018 získala za sdružení Občané pro Malenice zastupitelský mandát v obci Malenice,[4] v jehož rámci je předsedkyní komise pro životní prostředí.[11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hana Šantrůčková napsala či se autorsky významně podílela na čtyřech knihách[12] a k 8. březnu 2021 více než 90x publikovala v prestižních vědeckých časopisech.[13]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Co vyprávějí šumavské smrčiny (2010) – publikace Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava o ekosystému místních horských smrčin včetně soužití smrku s kůrovcem a významu mrtvého dřeva pro obnovu lesa[14]
  • Ekologie půdy (1970, 1. vydání 2018) – učebnice o ekologii a životním prostředí[15]
  • Stabilní izotopy biogenních prvků: Použití v biologii a ekologii (2018) – publikace věnující se základním biogenním prvkům v souvislosti s biologií i ekologií[16]
  • Život v půdě – Příručka pro začínající půdní biology (2019, 1. vydání 2019)[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c 9472055. Journal 02/2020. Issuu [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Hana Šantrůčková | Katedra biologie ekosystémů. kbe.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-23. 
  3. ↑ a b Vedení PřF | Přírodovědecká fakulta JU. www.prf.jcu.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-28. 
  4. ↑ a b Malenice - Výsledky pro Komunální volby 2018, kandidátky. iDNES.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d ZAHRADNÍKOVÁ, Andrea. Kolegové vědci jí říkali, ať se drží vařečky. Českobudějovický deník. 2010-03-24. Dostupné online [cit. 2021-02-26]. 
  6. ↑ Šantrůčková Hana. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Šantrůček Jiří. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Iva Mozgová: Stipendium je výborným startem, pokud chcete založit vlastní výzkumnou skupinu. vedavyzkum.cz [online]. Vědavýzkum.cz [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Bazénová kultura v Česku by měla skončit, hrozí nám skutečná katastrofa, varuje Šantrůčková. info.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vznikla Česká společnost pro ekologii. www.casopis.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.: Malenice. obecmalenice.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hana Šantrůčková. www.databazeknih.cz [online]. databazeknih.cz [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Hana Šantrůčková – SoWa | Research Infrastructure. soilwater.eu [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Co vyprávějí šumavské smrčiny - Hana Šantrůčková | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. databazeknih.cz [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ Ekologie půdy - Hana Šantrůčková | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. databazeknih.cz [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ Stabilní izotopy biogenních prvků: Použití v biologii a ekologii - Hana Šantrůčková | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. Databazeknih.cz [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Život v půdě - Příručka pro začínající půdní biology - Hana Šantrůčková | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. Databazeknih.cz [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hana_Šantrůčková&oldid=23288049“